Nové knihy | únor 2025

Knižní novinky v knihovně UCT.

28. 1. 2025

Bez popisku

Rostislav Honus: Kdo jsem a co tady dělám?
Mark Galeotti: Putinovy války: od Čečenska po Ukrajinu
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Elli H. Radingerová: Moudrost starých psů
Kristina Andělová: Pro nás dějiny nekončí
Michekke Obamová: Můj příběh
Petr Svoboda: Hotely: architektura 20. století
Martina Hynková Vrbová: Žiju bez dětí

Knižní tip

Elli H. Radingerová: Moudrost starých psů

Proč si přečíst?

Mnoho z nás má doma svého psího přítele, rozumíme jim však vše, co nám „říkají“?

Anotace:

Psi jsou úžasní – v každém věku! Život se starým psem nám otevírá oči a srdce víc, než si umíme představit. Staří psi nás mohou mnohému naučit: Například brát každý den jako dar, ničeho nelitovat, starat se o svou smečku, poznat, na čem skutečně záleží, ale také odpouštět nebo brát věci tak, jak jsou.
Elli H. Radingerová vypráví napínavé a dojemné příběhy o důvěře, trpělivosti, pozornosti, vděčnosti, intuici, lásce a vtipu, které se pozvolna vytrácejí z našeho uspěchaného života. A ukazuje nám, jak se díky našim čtyřnohým společníkům můžeme naučit zacházet se smutkem a ztrátou.
Moudrost starých psů je srdečný a hřejivý kompliment nejlepším přátelům lidí – psům!

Reakce čtenářů:

  • Ocení hlavně člověk, co má, nebo měl psa. Je to kniha o stárnutí všeobecně, o smysluplném využití času pro psy i lidi a o dělání věcí, které jsou opravdu důležité. Taky je to kniha, u které je třeba občas kapesník.

  • Moc pěkná kniha nutící k zamyšlení a vzpomínkám. Každý, kdo dochoval svého psa ví o čem píše. Jen občas trochu vleklejší části.
    Doplněno o krásné fotky.

  • Je to pěkná kniha, bohužel na úroveň knihy Moudrost vlků zdaleka nedosahuje. Pejsky mám rád a zrovna mám štěně, takže nějaké poznatky byly přínosné a zajímavé. Se vším v knize nesouhlasím, a zvláště poslední kapitoly o hřbitovech a urnách jsou spíše ujeté než zajímavé!

  • Nádherná kniha plná moudrosti, krásných myšlenek a úžasných fotografií pejsků s šedivými bradami. Určitě dojme a chytí za srdce nejednoho pejskaře a obzvlášť toho, který se už s nějakým tím psím parťákem loučil. Kapitoly, kdy se autorka loučila se svou milovanou Lady, jsem regulérně probrečela. A vzhledem k tomu, že ta naše milovaná "hafina" už má taky značně prošedivělý čumák, oči mi neustále utíkaly k těm jejím laskavým očím, abych nepropásla ani jediný okamžik, kdy je ještě s námi.

Úryvek z knihy:

„Putování se psem je „mimořádně smyslová a komplexní aktivita“, stejně jako „potenciálně důležitý kulturní prostor pro chápání vztahu mezi člověkem a zvířetem“. Podle Fletchera a Plaové se během společné procházky projevují osobnosti jak psovoda, tak i psa. Natažení vodítka vypovídá cosi o vztahu člověka a psa: Volné nebo prověšené vodítko znamená harmonii, napnuté vodítko protikladné představy o tom, kdo vede. Pro své rešerše zpovídali oba vědci na severu Anglie lidi, kteří pravidelně chodívají se psy na procházku. Vět-šina dotazovaných označovala procházku za důležitou pro zdraví a pohodu jejich psa. Nevnímali ji jenom jako „povinnost“ odpovědného pejskaře, ale šlo jim především o to, aby byl jejich pes šťastný. Pejskařka Jane řekla o své procházce s Copperem, afghánským chrtem: „Nejkrásnější je, když Coppera vidím, jak běží po louce. Jednou jsem měřila jeho rychlost: třicet mil v hodině. Když běží tak rychle, vypadá jako gepard. Když ho vidím běžet, cítím, jak mě to dělá šťastnou.“ Shira pochopitelně takové tempo nezvládne, náš kondiční program má své limity. Obvykle se ke konci delší procházky za mnou táhne. Někdy se ale otočí a chňapne po klacku, který si musí nutně nést s sebou. Peláší daleko dopředu, vyhazuje ho do výšky, anebo na něho padá a válí se po něm a zároveň kope nohama ve vzduchu.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.