Oslavy 80 let od konce 2. světové války začnou večerem s historiky v Univerzitním centru
Hlavní dubnovou akcí, na kterou vás chceme do Univerzitního centra všechny pozvat, budou Ozvěny Masarykových dnů. Letos věnovaných 2. světové válce.
Únorové knižní novinky v knihovně UCT.
Vladimír Čeřovský: Příběh jednoho domu: dějiny Telče pohledem ze Seminářské ulice
Patrik Hartl: Gazely
Vlastimil Vondruška: Zásnubní prsten
Jordan B. Peterson: 12 pravidel pro život
Miroslav Bárta: Sedm zákonů: jak se civilizace rodí, rostou a upadají
Lenka Bittmannová: Z chlapce mužem, z dívky ženou
Bill Eddy: Proč volíme psychopaty a jak to zastavit
Jiří Vykoukal: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989
Michal Stehlík: Přepište dějiny
Michal Stehlík: Přepište dějiny podruhé
Lubomír Zeman: Slavné lázně Čech, Moravy a Slezska
Proč si přečíst?
Koho by nezajímalo, zda naše civilizace zanikne nebo se bude vyvíjet pořád dál? Jak tomu bylo v historii, proč vyspělé civilizace zanikly? Autor je archeolog zaměřený na egyptologii a zabývá se zkoumáním starověkých vyspělých civilizací, které dokáže srovnávat se současností.
Anotace:
Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, kvanta informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí a mnohé jiné. Kniha nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace.
Reakce čtenářů:
Úryvek z knihy:
„Všichni si podvědomě přejeme změnu: nadáváme na současnou politickou situaci, jsme skeptičtí k budoucnosti. A stále očekáváme, že někdo přijde. Pravda je taková, že změnu máme v rukou jen my. Pokud si přejeme lepší budoucnost, nezbývá, než abychom se o ni přičinili sami. Občanská společnost. Změna musí přijít zdola. S tím ale souvisí i role lídrů a vizionářů, kteří jsou schopni ukázat a pojmenovat věci, které ostatní nevidí a nadchnout je pro ně. V tom spočívá i možné využití sedmi zákonů. Pokud chceme změnit budoucnost, pokud se chceme vyhnout kolapsům tak, jak je známe z historie, tyto zákony to můžou umožnit – vidět na horizontu událostí blížící se změnu a vytvářet ostrůvky stability tak, jak to kdysi ve své Nadaci navrhl Isaac Asimov, a překonat nejhorší okamžiky krize. Pokud víme, co nás může potkat, můžeme udělat mnohem víc než naši předchůdci, abychom se tomu nejhoršímu vyhnuli. Aplikace sedmi zákonů, kterými se zabývám na dalších stránkách, věřím, může být významným nástrojem pro zlepšení stability a udržitelnosti lidské civilizace na naší planetě.“
Hlavní dubnovou akcí, na kterou vás chceme do Univerzitního centra všechny pozvat, budou Ozvěny Masarykových dnů. Letos věnovaných 2. světové válce.
Srdečně zveme na přednášku historičky a ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové, která nás seznámí se základními milníky dějin Romů a společného soužití Romů a Evropanů.