Co se děje na Divokém východě
Muzejní spolek v Telči, Muzeum Vysočiny Telč a Univerzitní centrum v Telči zvou na besedu s Petrou Procházkovou na téma Co se děje na Divokém východě.
Listopadové knižní novinky v knihovně UCT.
Jaroslav Rudiš: Noční chodci
Danuta Chlupová: Varhaník z mrtvé vesnice
Barbora Linke: Jménem mojí sestry
Barbora Linke: Srdcem mojí babičky
Lucie Hlavinková: Pravda nebyla k dostání
Zdeněk Novák: Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem
Martin Zubík: Slavné stavby Theodora Petříka
Pavel Vlček: Slavné stavby rodiny Luragů v Čechách
Pavel Vlček: Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky
Vladimír Šlapeta: Slavné vily Čech, Moravy a Slezska
Jiří Padevět: Kronika druhé republiky
Marek Epstein: Země
Patrik Banga: Skutečná cesta ven
Jakub Deml, Josef Florian: Po Bohu celý Váš…Korespondence Jakuba Demla a Josefa Floriana
Veronika Bílková: Bedřich Smetana
Marshall B. Rosenberg: Nenásilná komunikace: řeč života
Ilona Bytešníková: Tady jsme!
Ilona Bytešníková: Interdisciplinární přístup v rané logopedické intervenci
Alena Dobrovolná: Ústní interakce a rozvoj komunikační kompetence při výuce angličtiny s interaktivní tabulí
Mick Conefrey: Everest 1922
Alena Jindrová: Havlíčkův Brod včera a dnes II.
Jana Nováčková: Respektovat a být respektován
Proč si přečíst?
Co to vlastně byla druhá republika? Máme dost informací ze školy? V knize je podrobně vylíčeno toto období, po jejím přečtení se vám možná spojí kusé informace utkvělé kdesi v paměti do smysluplnějšího celku.
Anotace:
Druhá republika trvala velmi krátce, od podzimu 1938 do jara 1939. Přesto se na těchto z historického pohledu několika málo dnech dá velmi dobře pozorovat rozpad státu, svíraného v podstatě ze všech stran nepřáteli. Tento rozpad nezpůsobili pouze vnější nepřátelé a evropské velmoci, ale také obyvatelé Československa, pro které byla československá idea prázdným pojmem. Na osudu obyvatel druhé republiky se bohužel dá také velmi dobře pozorovat, jak snadno se společnost otočí zády k těm nejslabším, ať už to byli uprchlíci z pohraničí, političtí emigranti nebo Židé.
Reakce čtenářů:
Úryvek z knihy:
„30/9 byla v Mnichově podepsána dohoda, podle které přišlo Československo o pohraniční území ve prospěch Německa. Ve stejný den československá vláda podmínky Mnichovské dohody přijala. Téhož dne vzneslo územní požadavky vůči Československu Polsko, o den později vláda souhlasila s odstoupením Těšínska Polsku.
30/9 v 5.00 přijal ministr zahraničí Kamil Krofta chargé d’affai-res německého velvyslanectví v Praze Andora Henckeho. Ten předložil Kamilu Kroftovi text Mnichovské dohody, nótu německé vlády a pozvání zástupce Československa na 17.00 do Berlína. Prezident Edvard Beneš i vláda dopoledne zvažovali, jaké mají další možnosti. Ve 12.30 přijal Kamil Krofta francouzského vyslance Léopolda Victora de Lacroix, italského Francesca Fransoniho a britského Basila Cochrana Newtona, kteří od rána požadovali sdělení československého stanoviska, a oznámil jim jménem prezidenta a vlády, že Československo přijímá Mnichovskou dohodu. V 17.00 vystoupil Jan Syrový v rozhlase a o akceptování Mnichovské dohody a kapitulaci informoval obyvatelstvo.
30/9 se konaly na řadě míst republiky protestní demonstrace, na kterých občané odmítali podmínky Mnichovské dohody a vyjadřovali ochotu republiku bránit.“
Muzejní spolek v Telči, Muzeum Vysočiny Telč a Univerzitní centrum v Telči zvou na besedu s Petrou Procházkovou na téma Co se děje na Divokém východě.
Srdečně zveme na přednášku historičky a ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové, která nás seznámí se základními milníky dějin Romů a společného soužití Romů a Evropanů.