Oslavy 80 let od konce 2. světové války začnou večerem s historiky v Univerzitním centru
Hlavní dubnovou akcí, na kterou vás chceme do Univerzitního centra všechny pozvat, budou Ozvěny Masarykových dnů. Letos věnovaných 2. světové válce.
Nabízíme vám dubnové knižní novinky.
Jana Bisová: Z Aschaffenburgu do Dačic: čtení z korespondence Dalbergů
Tomáš Halík: Odpoledne křesťanství
Philippe Ariés: Dějiny smrti
Karl Kuča: Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu
Vladimír Dzuro: Vyšetřovatel: démoni balkánské války a světská spravedlnost
Lukáš Kvapil: Slzy rytíře z Dakaru
Michaela Hečková: Možnosti vesnice
Miloš Matěj: Průmyslové dědictví města Ostravy
Bridget Kendall: Studená válka
Proč si přečíst?
Není to tak dávno, co na Balkáně zuřila válka. Neměli bychom zapomínat, co se dělo vlastně „pár“ kilometrů od nás - zabíjení a mučení bezbranných civilistů, exhumace masových hrobů, vyšetřování a zatýkání válečných zločinců… A je velmi smutné, že se podobné zločiny dějí i dnes na Ukrajině.
Anotace:
Fascinující příběh člověka, který se ocitl takříkajíc na místě činu, když jako jediný český vyšetřovatel z pověření Mezinárodního tribunálu pracoval v 90. letech na území bývalé Jugoslávie. Otřesný, lidskými tragédiemi přetékající takřka deníkový záznam událostí, které tehdy hýbaly Evropou a jsou dosud velmi živé.
Reakce čtenářů:
- Neuvěřitelné, jaké hrůzy se děly tak nedávno, tak blízko odsud, mezi tak podobnými lidmi, jako jsme my. „Rekreace u moře“ už nikdy nebude stejná. Syrová, věcná, napínavá kniha. Ale přináší i naději, že tahle zdlouhavá, mravenčí snaha o spravedlnost má smysl.
- Popravdě řečeno jsem asi čekala víc. Nedozvíte se tolik o samotných zločinech, jako spíše o procesu jejich vyšetřování ze strany Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, což jako administrativní procedura logicky nemůže mít náboj dobrodružných románů.
- Kniha „Vyšetřovatel, Démoni balkánské války a světská spravedlnost“ Vladimíra Dzura přináší svědectví o nelítostné občanské válce v zemích bývalé Jugoslávie, zejména o důsledcích války a způsobu, jakým se s nimi vypořádala světská spravedlnost. Není výpovědí o epizodě z historie cizího státu, která se nás netýká. Je svědectvím o temném úseku lidských dějin jako takových, bez ohledu na teritoriální lokalizaci konfliktu, protože zločin nezná hranice. Bratrovražedný boj v bývalé Jugoslávii vyrůstající z kořenů vzedmutého nacionalismu a rozpoutaný z národnostních šarvátek nemůže být nikdy dostatečně pochopen a už vůbec ne ospravedlněn. Zůstává proto mementem pro celé mezinárodní společenství. A v těchto intencích je třeba přijmout i Dzurovo zpracování.
Úryvek z knihy:
„S pomocí místního obyvatele jsme opuštěný Lovački dom našli, stejně jako i částečně zasypanou studnu. Plukovníkův tým se dal ihned do práce. Nad studnou postavili trojnožku s kladkou, lanem přivázali jednoho ze specialistů na hloubení studen a spustili ho dovnitř. Ještě před setměním se podařilo odkrýt první tělo. Plukovník Grujič zavolal místní policii a ta studnu do rána střežila. Nazítří se za přítomnosti soudce a policejního technika z Vukovaru přistoupilo k exhumaci. Ze studny jsme vyzdvihli tři těla, dvě ženská a jedno mužské.“
Hlavní dubnovou akcí, na kterou vás chceme do Univerzitního centra všechny pozvat, budou Ozvěny Masarykových dnů. Letos věnovaných 2. světové válce.
Poslechněte si záznam březnové přednášky „Co se děje na Divokém východě“.