Kosek Pavel: Do Brna široká cesta; kramářské písně se světskou tematikou
Kateřina Thorová: Vývojová psychologie
Jiří Malíř: Člověk na Moravě ve druhé polovině 18. století
Lukáš Fasora: Člověk na Moravě; 19. století
Lukáš Fasora: Člověk na Moravě ve druhé polovině 20. století
Pavl Juřík: Rožmberkové; první po českém králi
Daniel Anýž: Jdu s hlavou vztyčenou; příběh rodiny Milady Horákové
Joe Dispenza: Vy jste placebo; na stavu mysli záleží
Pavel Pšeja: Moc a zájmy v mezinárodním systému
Madeleine Albrightová: Peklo a jiné destinace
Knižní tip
Madeleine Albrightová: Peklo a jiné destinace: memoár 21. století
Proč si přečíst?
Nedávno nás navždy opustila tato významná dáma s českými kořeny. V knize Peklo a jiné destinace se ohlíží za poslední třetinou svého života, ale také nahlíží do budoucnosti. Kniha je zároveň působivou kronikou naší doby a věřím, že zaujme téměř každého.
Anotace:
V roce 2001 ukončila tehdy třiašedesátiletá Madeleine Albrightová své působení ve funkci ministryně zahraničí Spojených států. Místo aby po náročném vládním angažmá trochu zvolnila, vrhla se po hlavě do nové kariéry, jež by vydala hned na několik životů: začala psát knihy a vyučovat na univerzitě, založila velkou konzultační firmu a investiční fond, a při tom všem nepřestávala působit ve prospěch demokratických institucí a hodnot doma i ve světě. Názorově se střetávala s prezidenty či premiéry, ve svých knihách varovala před plíživým návratem fašismu v mezinárodní politice, všemožně podporovala práva žen po celém světě, a především se snažila pomáhat těm, kteří nemají ani moc, ani prostředky na to, aby byli slyšet.
Reakce čtenářů na knihu:
- Vynikající kniha plná politiky, ale psána čtivě a srozumitelně. Kromě toho obsahuje kniha i příběhy ze života, který je neméně zajímavý. Na autorce obdivuji neutuchající energii stále něco dělat a pracovat pro stát a lidstvo. Ať jí to vydrží co nejdéle
- Brilantní memoáry z „života po životě“, který svojí zajímavostí nezaostává za obdobím ve vládě. Aktivita, činorodost, schopnost držet krok, svěžest myšlení paní Albrightové je obdivuhodná, její osobnost je zároveň vzpomínkou na staré dobré časy v politice i současným pilířem liberálů. Pro čtenáře jejích předchozích knih, mezi které patřím, jsou trošku navíc biografické informace, kterým se již věnovala v jiných knihách.
- Právě dočteno a opět smekám! Madeleine Albrightové si vážím a obdivuju ji za její energii, moudrost, pokoru, smysl pro humor i pro detail, schopnosti a víru v demokracii a dobro. Navíc mi je s přečtením každé její knížky bližší lidsky. V této (už sedmé) knize obsáhla období od ukončení svého působení v roli ministryně zahraničí Clintonovy vlády v lednu 2001 po začátek tohoto roku, s mnoha návraty do více či méně vzdálenějších let, a, přestože jsem se vzhledem k jejím různorodým aktivitám a celosvětovému rozhledu v mnoha jménech, událostech i problémech často ztrácela, šlo o skvělé, svižné a inspirativní čtení.
Úryvek z knihy:
„V letech strávených na ministerstvu zahraničí jsem se snažila udržovat se fyzicky ve formě, ale kvůli neustálému cestování a častým úředním obědům a večeřím jsem říkávala přátelům, že mojí prací je „cestovat z jednoho místa na druhé a jíst za vlast“. V novém životě jsem byla odhodlána začít znovu. Třikrát týdně si nastavuji budík na 4:45. Když zazvoní, vypnu ho a otočím se na druhý bok. Přesně o devatenáct minut později se postavím na nohy a jdu se vykoupat. Poté co si dám kafe a upadnu do deprese díky četbě novin, zamířím do fitness centra Pěkná postava („Cvičte víc, spalujte chytřeji“) na Jeffernesově ulici o deset bloků dál. A tam se pod dohledem trenérky Margo Carperové potím. Dělám to už od roku 2001. Po několika týdnech jsem shodila pár kil a začala se cítit lépe.“