Nové knihy | říjen 2024

Jiří Bláha: Atlas historických krovů České republiky
Jiří Padevět: Kronika třetí republiky
Michaela Klevisová: Srdcová desítka
Jana Poncarová: Nultá hodina
Jan Štifter: Za tichem: Novohradské hory
Petra Hůlová: Nejvyšší karta
Danka Štoflová: Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí
Dalibor Vácha: Vilda: příběh tančícího elegána Vildy Jakše
Pavel Bareš: Lenochod Jimmy a jeho backup band
Bianca Bellová: Transfer
Petra Dvořáková: Pláňata
Jindřiška Kracíková: Nechoď tam!
Ester Stará: Kniha pocitů
Kolektiv autorů: Znojmo
Barbora Kundračíková: Fascinace skutečností

Knižní tip

Jiří Padevět: Kronika třetí republiky

Proč si přečíst?

Byla to doba, kdy se již nebojovalo, nevraždilo ve velkém, nebyla válka, přesto šlo o dobu velice těžkou a nebezpečnou. Proč? Proč se lidé neradovali z konce války a nesnažili se na všechno zapomenout?

Anotace:

Třetí republika, která trvala od jara 1945 do 25. února 1948, byla zdánlivě demokratická. Opravdu pouze zdánlivě, některé předválečné politické strany byly zakázány, někteří občané zbaveni volebního práva. Těmito třemi roky se vinou dvě hlavní dějové linie, jednak linie „národní očisty“, tedy vyhnání českých a moravských Němců, jednak nástup komunistů k moci, jako vždy plný lží, brutality a podporovaný Sovětským svazem.
Třetí republika je především příběhem o destrukci státu, zaštítěné ušlechtilými hesly.

Reakce čtenářů:

• Přehledná, jasná, poutavá.

• Skvělá kniha. Jako vše, co sepsal pan Padevět.

• Na neméně zdařilou Kroniku protektorátu nyní Jiří Padevět navázal objemnou, vyčerpávající a v naší odborné literatuře nemající obdoby KRONIKOU TŘETÍ REPUBLIKY. Vydalo ji pražské Nakladatelství Academia a zahrnuje sice poměrně krátký, zato však bouřlivými událostmi nabitý časový úsek vymezený daty 10. května 1945 až 25. února 1948.

Úryvek z knihy:

„25/2/1948
Po 11. hodině přijal Edvard Beneš po půlhodinovém jednání a nátlaku Klementa Gottwalda, Ludvíka Svobody a Antonína Zápotockého verbálně demisi nekomunistických ministrů a zprostil je úřadu. (…) Po jednání s komunisty přijal Edvard Beneš Jana Masaryka, Jana Jínu a svého osobního lékaře Oskara Klingera, informoval je o přijetí demise a rozhodnutí jmenovat novou vládu Klementa Gottwalda a snažil se s nimi rekapitulovat situaci.
Byli STB zatčeni vrchní odborový rada Ministerstva zahraničních věcí a účastník druhého odboje plukovník František Frič, (…), historik Jan Slavík nebo pracovník sekretariátu Vladimíra Krajiny Milíč Šolský.
Okolo 16.00 začala v Praze v dolní části Václavského náměstí velká manifestace, organizovaná KSČ, které se účastnilo 100 až 120000 osob.
V 16.10 se dostavil na Pražský hrad Klement Gottwald a v 16.30 jej přijal Edvard Beneš, který podepsal a tím definitivně přijal demisi nekomunistických ministrů a doplnil vládu podle komunistického návrhu. Jednání trvalo deset minut.
Před 17.00 promluvil k demonstrantům na Václavském náměstí z korby nákladního automobilu Klement Gottwald, Václav Kopecký a Zdeněk Nejedlý. Klement Gottwald davu oznámil, že Edvard Beneš přijal demisi čtrnácti nekomunistických ministrů a doplnil vládu podle komunistického návrhu.“