Oslavy 80 let od konce 2. světové války začnou večerem s historiky v Univerzitním centru
Hlavní dubnovou akcí, na kterou vás chceme do Univerzitního centra všechny pozvat, budou Ozvěny Masarykových dnů. Letos věnovaných 2. světové válce.
Lednové knižní novinky v knihovně UCT.
Marie Hajdová: Jeřabinový dům
Vladimír Černý: Brněnské gestapo 1939-1945
Alexandr Brummer: Brno okupované
František Vašek: Místa zkropená krví: Kounicovy koleje v Brně v letech nacistické okupace 1940-1945
Petr Kopečný: Obrana národa na Brněnsku 15.3.1938 – 29.2.1940
Tomáš Borovský: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů
David Černý: Skrytá tajemství Prahy
Clifford A. Pickover: Kniha o medicíně
Stanislav Houzar: Historické dolování drahých kovů na Českomoravské vrchovině
Bronnie Ware: Čeho před smrtí nejvíce litujeme
Peter Schäfer: Krátké dějiny antisemitismu
Milan Nakonečný: Umění a psychoanalýza
Apolena Rychlíková: Piko: Na životech feťáků záleží
Alexander Ferko: Chirurgie v kostce
Miloš Doležal: 1945: léto běsů: dokumentární povídky z jara, léta a podzimu 1945
Proč si přečíst?
Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív.
Anotace:
Běsi nemizí, ale spíše se v lidech zabydlují, často v rafinovaných převlecích. Čechoslováci vítají volnost a mír, ale vědomě i nevědomě navlékají hlavu do oprátky nových nesvobod. Měsíce plné šťastných návratů, nových začátků, ale i surových odplat, kamuflování pofiderních válečných kariér, sebevražd a zklamání. Dramatický příběh rodiny Šámalových a jejich nalezených dětí se protíná s příběhem lékaře a kozáka Nikolaje Kelina, který kdysi utekl z Ruska, aby se zde dočkal poválečného zatčení NKVD a jen zázrakem unikl deportaci na Sibiř. Loupežné vraždy německých farářů na Broumovsku se „potkávají“ s příběhem zachráněné velbloudice, kterou odvádějí skauti do pražské zoo. Čestná jednotka „partyzánů“ při odhalování pamětní desky přestřelí dráty vysokého napětí, které pak zabíjejí v davu. Václav Černý putuje rodným Náchodskem. Ostatně je to on, kdo na jednom místě svých vzpomínek píše: „Historiku, věz, že dějiny naší soudobé národní krize budeš musit zahájit už tou rozptýlenou a bezděkou kocovinou českých myslí v druhé půli roku pětačtyřicátého.“
Reakce čtenářů:
Úryvek z knihy:
„Hladové plahočení blátivými cestami. Chladné dubnové noci přečkávají ve stodolách, bolavá těla omotaná hadry. Polky, Češky, Francouzky, Holanďanky, Jugoslávky. Ženou je na sever, směrem k Rostocku a Baltu. Na předloktí pravé ruky má vytetované číslo 22789. Své devětatřicáté narozeniny si připomněla na cestě. Na nohou ji drží živý sen o shledání se svými dvěma dětmi. Poslední týdny v dřevěném lágrovém baráku na okraji Berlína byly děsivé. Zažila několikeré bombardování. Při tom posledním se jí podařilo z hořících trosek vynést na zádech nemocnou Francouzku Charottu. Cestou spí po stodolách a lesích. Ráno se probouzí vedle mrtvých, které ohlodávají potkani.“
Hlavní dubnovou akcí, na kterou vás chceme do Univerzitního centra všechny pozvat, budou Ozvěny Masarykových dnů. Letos věnovaných 2. světové válce.
Srdečně zveme na přednášku historičky a ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové, která nás seznámí se základními milníky dějin Romů a společného soužití Romů a Evropanů.