Oslavy 80 let od konce 2. světové války začnou večerem s historiky v Univerzitním centru
Hlavní dubnovou akcí, na kterou vás chceme do Univerzitního centra všechny pozvat, budou Ozvěny Masarykových dnů. Letos věnovaných 2. světové válce.
Univerzitní knihovna pravidelně doplňuje svůj knižní fond. Nabízíme vám prosincové novinky.
Danuše Siering: Zeď mezi námi
Paul Johnson: Darwin: portrét génia
Lenka Jaklová: Věčná vzpoura v srdci konzervativce
Matthew Walker: Proč spíme
James Meek: Srdce tam vtrhlo
Alain Finkielkraut: Co kdyby láska nikdy neskončila
František Voráč: Návrat byl nežádoucí
Marek Čejka: Lidé svatých zemí
Jitka Vodňanská: Voda, která hoří
Marta Kučíková: Italské trojhubky
Helen Czerski: Neviditelná fyzika
Biggboss Yinachi: Kmeny 90
Jaroslav V. Mareš: Největší záhady kriminalistiky
Wally Olins: O značkách
Pavel Juřík: Czerninové: nezahyneš ani ohněm, ani mečem
Miloslav Rechcígl ml.: Češi se ve světě neztratí, natož v Americe
Philip Zimbardo: Odpojený muž
Andrew Graham–Dixon: Příběh malířství: jak se dělalo umění
Proč si přečíst?
Teprve když pochopíme život jako dar, svět jako zázrak, ráno jako počátek dobrodružné cesty, druhého člověka jako radostné setkání a příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými.
Anotace:
Jak se vyrovnat s životem, když se narodíte na prahu komunistického puče osmačtyřicátého roku a následujícího hororu totalitních padesátých let? Jak si vytvořit vztah k domovu, máte-li matku cizinku a otce, jenž se cítí jako Rakušan staré monarchie a svým židovským i buržoazním původem nese stigma třídního nepřítele?
Reakce čtenářů na knihu:
Alexandr Tomský, bytostný konzervativec, ukazuje naší pravicové veřejnosti, a především pravicovým politikům, jak by měla fungovat úspěšná společnost, kdo jsou nepřátelé Západu vnější a především vnitřní, tedy dnešní „liberálové“ na obou stranách Atlantiku, kteří se snaží zbořit základy, na kterých stojí naše židovsko-křesťanská civilizace.
Inteligence má pramálo společného se vzděláním. Opačně to platí dvojnásob. Taky mám rád Tomského překlady. Mám rád jeho nadhled i pohled na svět. Stačí vědět, co mu jako šéfredaktorovi exilového nakladatelství Rozmluvy prošlo pod rukama. Začnu Václavem Černým a skončím Bohuslavem Reynkem. Pro znalé věci nemusím dodávat víc. Jeho životní bilancování vydala LEDA a knížka je to pozoruhodná. Mírou upřímnosti zarážející, přesahem až okouzlující. Nad tím vším je jakási Lustigova hravost a nenacházení Grahama Greena.
Naskakovat na módní vlny a nechat se jimi unášet je výhodnější než se proti nim stavět. Varovat před riziky, která se skrývají za domnělým pokrokem v kostýmu dobra, nepřináší slávu ani peníze. Člověk se tak nestane hvězdou davů, protože dav žije z okamžiků a emocí, jimiž je ovládán. Ti, kteří varují, nestojí uprostřed davu, natož v jeho čele. Jsou na okraji. Dav jejich hlas nechce slyšet, protože touží jít kupředu. Na okraji stojí konzervativec. Stojí pevně, mluví racionálně a věcně, opírá se o rozum, vzdělání, tradici a zkušenost. Není to intelektuální hvězda, ale skromný pokorný vzdělanec. Takový úděl konzervativce si nese i Alexander Tomský, ústřední postava knihy, kterou právě držíte v ruce.
Úryvek z knihy:
„Co říkáte tomu, že v Dobrušce, v blízkosti domu, kde kdysi žil váš dědeček, byl umístěn „kámen zmizelých“ s tímto nápisem: ZDE ŽIL Ing. ARNOŠT TAUSIK TOMSKÝ, nar. 8. 12. 1887, deportován 20. 6. 1942 do Terezína, zavražděn 1942 v Malém Trostinci?“
Na pozvání jsem odepsal paní Vlastě Skalické z vlastivědného muzea: „Váš pietní zájem o genocidu mých předků kvituji s obdivem a vděčností. Zejména proto, že se v dnešní době zdvihá nová vlna antisemitismu, mé děti na Západě svůj původ tají… Cítím povinnost připomínat, že z devíti sourozenců mého děda a jejich manželek přežila jediná rodina.“
Hlavní dubnovou akcí, na kterou vás chceme do Univerzitního centra všechny pozvat, budou Ozvěny Masarykových dnů. Letos věnovaných 2. světové válce.
Srdečně zveme na přednášku historičky a ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové, která nás seznámí se základními milníky dějin Romů a společného soužití Romů a Evropanů.