Oslavy 80 let od konce 2. světové války začnou večerem s historiky v Univerzitním centru
Hlavní dubnovou akcí, na kterou vás chceme do Univerzitního centra všechny pozvat, budou Ozvěny Masarykových dnů. Letos věnovaných 2. světové válce.
Nabízíme vám říjnové knižní novinky.
Marie Benedict: Lady Clementine
Eva Kmentová, Olbram Zoubek: Lidská důstojnost
Spolek Nepromlčíme: Ne/promlčeno
Pavel Klusák: Gott: Československý příběh
Sebastian Fitzek: Ryby, které lezou na stromy
Anton A. Bucher: Psychologie štěstí
Bob Fliedr: Svatý Jakub: pozoruhodný příběh kostela v Poličce a jeho lidí
Albert R. Jonsen: Klinická etika
Marek Herman: Máma není služka, máma je dáma
Maike Rönnau-Böse: Psychická odolnost předškoláků
Luděk Čech: Červená kniha květeny Vysočiny
Zeno Dostál: Malý vůz
Renata Fučíková: Čechov &
Lukáš Palán: Surový tvar
Zuzana Říhová: Cestou špendlíků a jehel
Zdena Salivarová: Honzlová
Anna Strnadová: …stačilo jen říct Jáchymov
Václav Vokolek: Krajiny zjevení
Ema Labudová: Lada u ledu
Proč si přečíst?
Kniha, která získala ocenění Magnesia litera za rok 2022, vypráví příběh nejen Karla Gotta, ale tak trochu historii nás všech.
Anotace:
Hvězda, mýty — a skutečnost.
Největší popovou hvězdou v Československu byl Karel Gott — a v jistém smyslu jí v Česku zůstává dodnes. Jeho příběh však není tradičním vyprávěním o hudebním velikánovi. Gottův osud totiž nelze oddělit od dějin zdejší společnosti a politiky. V šedesátých letech se mladý zpěvák stal jednou z tváří kulturního uvolnění, zatímco v těch sedmdesátých souzněl s obdobím cenzury a ztráty historické paměti. Pozdější éra trhu a demokracie pak zacházela s jeho legendou, aniž se ptala na stíny u jejích kořenů. Gottova sláva a jeho hvězdná image jsou přitom vše, jen ne samozřejmé: po celou dobu svého života zůstal Gott vypravěčem a zároveň strážcem vlastního příběhu. A tím pádem i příběhu o Československu, hudebním průmyslu, vyjednávání ve zdejší kultuře, mocenských bojích a síle médií.
Nezávislý portrét Karla Gotta od hudebního publicisty Pavla Klusáka tento příběh vypráví s důrazem na ověřená, nová a málo známá fakta. Kniha Gott proniká za léta šířené mýty a zaplňuje bílá místa v událostech kolem Las Vegas, „cvičné emigrace“ a Anticharty. Také líčí vývoj tuzemského showbyznysu i společnosti. Osudy Karla Gotta jsou totiž tak trochu historií nás všech.
Reakce čtenářů na knihu:
Úryvek z knihy:
„Ten den celý filmový projekt skončí: nezávislí filmoví profesionálové z Německa odstoupí od realizace dokumentárního filmu o někom, kdo si ve skutečnosti přeje celou věc spolurežírovat. Vybírat, ze kterého úhlu bude spatřen a ze kterého ne. Pro mě, který jsem s filmaři ještě ten den mluvil, znamená ta situace stvrzení: Karel Gott si ostražitě hlídá svůj příběh. Všechny jeho verze, které se rozběhly do světa, byly odvozené z jeho vlastního vyprávění. Největší hvězda, která vzešla z československé popkultury, nikdy nestála o svůj nezávislý portrét.“
Hlavní dubnovou akcí, na kterou vás chceme do Univerzitního centra všechny pozvat, budou Ozvěny Masarykových dnů. Letos věnovaných 2. světové válce.
Srdečně zveme na přednášku historičky a ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové, která nás seznámí se základními milníky dějin Romů a společného soužití Romů a Evropanů.