Lenka Vlková: Hovory k Tobě
Jiří Kolář ze Zbenic: Selským rozumem: názory, rozhovory, vzpomínky
Vratislav Brabenec: Podzim
Vladimír Papoušek: Zpívám elektrickému tělu
Jaromír Slomek: Prahou bratří Čapků
Gábina Pokorná: V hlavě: ze zápisků mladé schizofreničky
Karel Hvížďala: Věta jako povolání: nezapomínky
František R. Kraus: A přiveď zpět naše roztroušené…
Miloš Doležal: Do posledních sil.
Země skrytých úsměvů (povídky současných autorů)
Anna Fodorová: Lenka
Jiří Voráč: Vojtěch Jasný
Klára Smolíková a Tobiáš Smolík: Cha, cha, chá, zasmál se Mordechaj
Zdeněk Ležák: Milada Horáková
Petr Pomerantsev: Tohle není propaganda: válka proti realitě
Holger Dambeck: Vedle nul je jednička velké číslo: matematické triky pro každý den
Chuck Korr: Víc než jen hra
Dana Dvořáčková–Malá: Děti a dětství: od středověku na práh osvícenství

Knižní tip

Miloš Doležal: Do posledních sil.

Proč si přečíst?
Velmi smutné vyprávění o událostech, které se bohužel staly. Každý by se měl zamyslet nad tím, co může udělat, aby se historie neopakovala.

Anotace:
Tři dokumentární povídky vyprávějí tři české příběhy. Osudy ne-okázalých hrdinů, ale také jejich pronásledovatelů, trýznitelů a vrahů. První líčí příběh zatčení, plahočení se po koncentračních táborech a smrti malíře a spisovatele Josefa Čapka. Druhá povídka přibližuje dramatickou životní cestu československého parašutisty Vladimíra Hauptvogela, vysazeného do protektorátní jámy lvové v rámci paraskupiny CHALK o Velikonocích roku 1944. Aktérkou posledního příběhu je Josefina Napravilová, žena, která po válce hledala po Evropě roztroušené lidické děti.

Recenze:

• Podrobné a pozitivní. Tak by se daly příběhy shrnout. Obdivuji práci autora. Na výsledku je vidět, že ho pátrání po jednotlivých osudech baví.
• Nejvíce mě zaujala povídka, o které jsem si myslela, že mě zaujme nejméně: o paní Josefíně Napravilové. Zajímavý osud.
• Kniha dokumentárních povídek doplněných souvisejícími fotografiemi, dopisy, zprávami, oznámeními je o lidech, které poznamenala protektorátní mlha. Ať už to byl marný boj manželky Josefa Čapka o jeho propuštění nebo nezdařila mise parašutistů, které zradil jeden z nich. Je nepochopitelné, jak může vůbec dojít k takovým věcem, kdy člověk neznamená pro druhého vůbec nic. Zajímavý je popis průběhu mise Chalk, která se půl roku odkládala a pak byla v podstatě kvůli zradě z vlastních řad neúspěšná. O víře zrádce... o velkém hrdinství obyčejných českých lidí, kteří parašutistům pomáhali a zaplatili za to celé jejich rodiny svými životy.

Úryvek z knihy:

Alenka
Stane se, že Peča podává překvapenému Dobešovi skicák, který dostal od Jarmily v došlém balíku. „Co je to jenom napadlo, posílat mi sem skicák? Vždyť vědí, že jsem kreslil většinou na volné papírky. Tobě se bude hodit, vezmi si ho.“ Dobeš si s díky bere skicák k sobě a tu z něho na podlahu vypadává fotografie dívčí hlavy. „Kdo to je, tu neznám…“ podivuje se Čapek. Dobeš si ji prohlíží: „Josefe, je ti podobná…“ „Že by to byla Alenka? Ta ale nenosí brýle…“ Peča si uvědomí, že Alenku neviděl strašně dlouho…kolik to jen je? Čtyři roky. Změnila se, změnili jsme se. Denně se na ni bude dívat.