Co se děje na Divokém východě
Muzejní spolek v Telči, Muzeum Vysočiny Telč a Univerzitní centrum v Telči zvou na besedu s Petrou Procházkovou na téma Co se děje na Divokém východě.
Univerzitní knihovna pravidelně doplňuje svůj knižní fond. Nabízíme vám novinky měsíce června.
Švýcarsko: Inspirace na cesty
Jiří Petráš: Bezčasí: Československo v letech 1972-1977
Robert Plomin: Kód života: jak z nás DNA dělá to, kým jsme
Julius Evola: Vzpoura proti modernímu světu
Dánsko: průvodce Lonely Planet
Wil Brownell: První nacista
Jan Kysela: Populismus v demokratickém právním státě: hrozba nebo výzva?
Monika Palatková: Ekonomika turismu
Jan Sedlák: Slavné brněnské vily: 77 domů s příběhem
Alena Mornštajnová: Listopád
Evžen Boček: Aristokratka u královského dvora
Proč si přečíst?
Ač je kniha už staršího vydání (2013) určitě stojí za to ji přečíst, protože uceleně představuje jedinečnou architektonickou krásu Brna. 77 brněnských vil je v knize představeno chronologicky a vždy jsou zařazovány do příslušných stavebních tendencí: historizující vily, vily secesní moderny, vily funkcionalistické a další architektura 30. let až do současnosti. Brno není pouze slavná vila Tugendhat.
Anotace:
Brněnské vily prožívají po letech stagnace za minulého režimu renesanci. Významné vily vznikaly v Brně nejprve jako letohrádky, později trvale obývané rodinné vily jednak v sousedství městského centra, jednak za Lužánkami v Černých Polích i ve vzdálenějších Pisárkách. Letohrádek Mitrovských ve Veletržní ulici byl dokončen roku 1794. V rozsáhlé zahradě kolem letohrádku byla rovněž oranžerie a skleník pro pěstování ananasů. Dalším letohrádkem postaveným téměř o sto let později byl nejromantičtější a dominantní objekt vilového letoviska Herminy Ripkové v Pisárkách. Z forem řecké a římské antické architektury vychází tzv. Chleboradova vila ve Veveří. Nejslavnější éra brněnských vil přišla v meziválečném období, kdy vznikla známá funkcionalistická osada Nový dům v Žabovřeskách. Stavělo se dále v Masarykově čtvrti, avšak vilové soubory vznikaly i na dalších místech-zejména v Černých Polích, Králově Poli a Žabovřeskách. Zvýšená pozornost novým architektonickým počinům v brněnské vilové architektuře je novým přínosem rozšířeného vydání. Spolu s tím je nutně rozšířen pohled na vilové realizace minulých období a zaznamenány změny v péči o tyto památky (Jurkovičova vila, Tugendhat, vila Stiassny apod.). Závěrečná kapitola je opět jakýmsi miniprůvodcem. Znamená to mapy s vyznačením domů a dále seznam těchto vil, seřazených podle brněnských čtvrtí, v nichž se nacházejí. Je to služba čtenářům publikace při procházkách a projížďkách městem Brnem, která se v minulém období až překvapivě úspěšně osvědčila.
Recenze:
Brno je jedno z měst, které si opravdu zaslouží naši pozornost a já sám jsem si ho velmi oblíbil a pokud se nám poštěstí, tak si moc rádi uděláme výlet a projdeme si všechno to co nás ze všeho nejvíce zajímá a díky knihám jako je tato si máme možnost uvědomit právě hodnotu těchto míst a nacházíme tak vše co nás opravdu zajímá a co bychom si tak mohli společně prozkoumat v rámci vzdělávání naší rodiny.
Úryvek z knihy:
„V druhé polovině 19. století procházela většina evropských měst, Brno nevyjímaje, prudkým demografickým růstem, což vyvolalo potřebu jejich zvětšení. Rozšiřování městských center a jejich propojení s okolními částmi bránily hradby. Jejich asanaci v moravské metropoli povolil císař František Josef I. poté, co zrušil statut města jako zemské pevnosti. V roce 1863 schválila městská rada definitivní plán na rozšíření města…. rezidenční část městského okruhu zaujaly reprezentační obytné stavby, mezi nimiž vynikaly městské paláce nejbohatších podnikatelů.“
Muzejní spolek v Telči, Muzeum Vysočiny Telč a Univerzitní centrum v Telči zvou na besedu s Petrou Procházkovou na téma Co se děje na Divokém východě.
Srdečně zveme na přednášku historičky a ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové, která nás seznámí se základními milníky dějin Romů a společného soužití Romů a Evropanů.