Nové knihy | duben 2023

Jana Bisová: Z Aschaffenburgu do Dačic: čtení z korespondence Dalbergů
Tomáš Halík: Odpoledne křesťanství
Philippe Ariés: Dějiny smrti
Karl Kuča: Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu
Vladimír Dzuro: Vyšetřovatel: démoni balkánské války a světská spravedlnost
Lukáš Kvapil: Slzy rytíře z Dakaru
Michaela Hečková: Možnosti vesnice
Miloš Matěj: Průmyslové dědictví města Ostravy
Bridget Kendall: Studená válka

Knižní tip

Vladimír Dzuro: Vyšetřovatel: Démoni balkánské války a světská spravedlnost

Proč si přečíst?

Není to tak dávno, co na Balkáně zuřila válka. Neměli bychom zapomínat, co se dělo vlastně „pár“ kilometrů od nás - zabíjení a mučení bezbranných civilistů, exhumace masových hrobů, vyšetřování a zatýkání válečných zločinců… A je velmi smutné, že se podobné zločiny dějí i dnes na Ukrajině.

Anotace:

Fascinující příběh člověka, který se ocitl takříkajíc na místě činu, když jako jediný český vyšetřovatel z pověření Mezinárodního tribunálu pracoval v 90. letech na území bývalé Jugoslávie. Otřesný, lidskými tragédiemi přetékající takřka deníkový záznam událostí, které tehdy hýbaly Evropou a jsou dosud velmi živé.

Reakce čtenářů:

- Neuvěřitelné, jaké hrůzy se děly tak nedávno, tak blízko odsud, mezi tak podobnými lidmi, jako jsme my. „Rekreace u moře“ už nikdy nebude stejná. Syrová, věcná, napínavá kniha. Ale přináší i naději, že tahle zdlouhavá, mravenčí snaha o spravedlnost má smysl.
- Popravdě řečeno jsem asi čekala víc. Nedozvíte se tolik o samotných zločinech, jako spíše o procesu jejich vyšetřování ze strany Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, což jako administrativní procedura logicky nemůže mít náboj dobrodružných románů.
- Kniha „Vyšetřovatel, Démoni balkánské války a světská spravedlnost“ Vladimíra Dzura přináší svědectví o nelítostné občanské válce v zemích bývalé Jugoslávie, zejména o důsledcích války a způsobu, jakým se s nimi vypořádala světská spravedlnost. Není výpovědí o epizodě z historie cizího státu, která se nás netýká. Je svědectvím o temném úseku lidských dějin jako takových, bez ohledu na teritoriální lokalizaci konfliktu, protože zločin nezná hranice. Bratrovražedný boj v bývalé Jugoslávii vyrůstající z kořenů vzedmutého nacionalismu a rozpoutaný z národnostních šarvátek nemůže být nikdy dostatečně pochopen a už vůbec ne ospravedlněn. Zůstává proto mementem pro celé mezinárodní společenství. A v těchto intencích je třeba přijmout i Dzurovo zpracování.

Úryvek z knihy:

„S pomocí místního obyvatele jsme opuštěný Lovački dom našli, stejně jako i částečně zasypanou studnu. Plukovníkův tým se dal ihned do práce. Nad studnou postavili trojnožku s kladkou, lanem přivázali jednoho ze specialistů na hloubení studen a spustili ho dovnitř. Ještě před setměním se podařilo odkrýt první tělo. Plukovník Grujič zavolal místní policii a ta studnu do rána střežila. Nazítří se za přítomnosti soudce a policejního technika z Vukovaru přistoupilo k exhumaci. Ze studny jsme vyzdvihli tři těla, dvě ženská a jedno mužské.“