Nové knihy | září 2026

Petra Dvořáková: Ordinace
Viktorie Hanišová: Hoří ti táta
Milan Kundera: Pomalost
Pavel Kosatík: O tom Benešovi
Veronika Řezníčková: Telč: strážce i klenot moravských Benátek
Hana Fifková: Budeme, kým jsme?
Michal Stehlík: Zápotocký: příliš mnoho životů
Patric Gagne: Sociapatka: můj příběh
Martin Moravec: Enter, mami!
Jesse Anderson: Hackni své ADHD
Radka Kůřilová: Už to vypni!
Petr Jirsa: České značky, které dobyly svět
John Gribbin: Pátrání po Schrödingerově kočce
Kateřina Trávníček: PřetíŽeny
David Buriánek: Neznámé Jemnicko
Jiří Padevět: Kronika protektorátu
Markéta Prášková: Synové noci

Knižní tip

Jiří Padevět: Kronika protektorátu: represe, rezistence, holocaust, státní a okupační správa, kolaborace, bojové operace, kultura, všední život

Proč si přečíst?

Velmi podrobné svědectví doby – den po dni, událost po události – pojďme si rozšířit povědomí o této historické etapě naší vlasti.

Anotace:

Kniha Kronika protektorátu zachycuje den po dni události ve státní správě, odboji či kultuře. Kronikovou formou – přesné datum a stručný popis určité události – zaprvé nabízí přehled o tom, co se tehdy událo. V neposlední řadě však podává určitou syntézu dějin „všedního“ dne protektorátu, když zcela automaticky dává jednotlivé události do souvislostí. Během šesti let protektorátu se změnily nebo skončily miliony lidských osudů. Někdo zahynul, někdo přišel o blízké či o majetek, někdo našel odvahu a někoho pohltil strach. Česká rezistence, nacistická i protektorátní represe, holocaust českých a moravských Židů, genocida Romů a takzvaných asociálů, bojové operace americké, sovětské, ale i rumunské armády měnily osudy lidí, včetně těch, kteří se do poslední chvíle domnívali, že zůstanou stát na okraji historické katastrofy a nic se jim nestane.

Reakce čtenářů:

• Uff. Dočetl jsem tu bichli a mám spoustu nových myšlenek, nad kterými je potřeba přemýšlet. Muselo to dát dost práce a kontrol.

• Výborně, a hlavně podrobně, napsaná kniha, jak je ostatně u autora zvykem. Kniha má sice přes 800 stran, ale čte se moc dobře a dozvíte se hrozně moc věcí, o kterých jste neměli ani tušení. Nedá se číst v jednom tahu, ale musíte si jí rozdělit. Klobouk dolu před autorem a plný počet hvězd.

• Čte se jako beletrie. Autor shromáždil všechny možné oficiálně vydané zákony, nařízení, vyhlášky ovlivňujících všední život v protektorátu, např. od postupného zavedení němčiny jako jediného úředního jazyka přes přídělový systém po majetková omezení a pracovní nasazení. Lze vyčíst, jak plíživě se měnilo drobné omezování Židů v přiznávanou eliminaci jejich veřejného a osobního fungování a poté samotné fyzické existence. Pozornost je věnována osobnostem veřejného života (politického, ale i kulturního od literátů přes herce po novináře) - těm žijícím v protektorátu i těm v zahraničí, pokud měli vliv. Také změnám ve státní a okupační správě včetně názvosloví a personálií, odbojovým a bojovým operacím různého rozsahu a významu, ale také literárním, filmovým a divadelním akcím. Děsivé dějiny Terezína se dozvíte z vyčerpávajících zpráv o transportech a nařízeních typu „v únoru netopit, dokud nebude naměřeno minus pět“ apod., osobně pro mne byl velmi výmluvný vývoj drobných zpráviček začínajících slovy „dva polští dělníci byli oběšeni, protože...“. Při vší věcnosti se v mnoha ohledech projevuje autorův smysl pro absurditu, jeho umění zkratky je obdivuhodné.

Úryvek z knihy:

„16/3/39 přečetl výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava v rozhlase Joachim von Ribbentrop. Okolo 22. hodiny pronesl prezident Emil Hácha rozhlasový projev, ve kterém informoval o vzniku Protektorátu Čechy a Morava a vyslovil naději, že se všichni obyvatelé budou na budování nového státu podílet.
16/3/39 se pokusili čeští fašisté Zdeněk Zástěra, Václav Binovec, Jan Tulla a Ladislav Brom, který zřejmě plnil pouze funkci řidiče, na rozkaz Radoly Gajdy převzít Filmové továrny AB na Barrandově. Miloš Havel nebyl přítomen, ale nechal si Zdeňka Zástěru zavolat k telefonu a důrazně mu sdělil, aby fašisté studia opustili, což skutečně učinili. Václav Binovec se ještě týž den pokusil na schůzi správní rady společnosti AB požadovat propuštění všech židovských zaměstnanců, ale byl ze schůze vykázán. (…)
16/3/39 nařídil velitel Moravské Ostravy generál Wehrmachtu Walter Keiner propuštění všech soudců židovského původu. Ve stejný den začali příslušníci Gestapa a moravští fašisté obsazovat v Moravské Ostravě židovské obchody a vyhánět jejich majitele nebo je zatýkat.“