Nové knihy | březen 2026

Scarlet Wilková: Říkali jí Kri-kri
Petra Soukupová: Katka už nebude divná
Robin Cook: Noční služba
Jan Mikeš: Zámek Jindřichův Hradec
Aleš Palán: Tahle kniha ti změní život
Graeme Donald: Mussoliniho holič
Dalimilova kronika
Radim Kopáč: Praha mordýřská a zlodějská
Mirco von Juterczenka: Víkendoví rebelové
SinArty: Portréty pomocí jednoduchých tvarů
Vladimír Gračka: Domovní znamení v Olomouci
František Kolouch: Babický případ
Gabriela Končitíková: Inspirace Baťa
Petr Urlich: Slavné vily Prahy 6: Střešovice
Steven Pinker: Osvícenství tady a teď

Knižní tip

Mirco von Juterczenka: Víkendoví rebelové

Proč si přečíst?

Pojďme nahlédnout pod pokličku Aspergerova syndromu a nahlédněme do života lidí, kteří žijí s podobnými výjimečnostmi svých dětí. Není to jistě vůbec jednoduché.

Anotace:

Všechno to začalo tím, že jsem nemohl uspěchat rozhodnutí týkající se toho, který fotbalový tým bude mým nejoblíbenějším. Takže jsem se prostě musel nejdřív podívat na všechny. To je přece logické, ne?
Jason má Aspergerův syndrom a od svých šesti let cestuje se svým otcem Mircem po fotbalových stadionech v Německu a sousedních zemích. Zpočátku šlo jen o to najít chlapci oblíbený fotbalový klub. Postupně se ale tato mise stala dobrodružstvím, které otci obohatilo život a pomohlo syna ještě více pochopit. Kniha je vtipným a zároveň poučným svědectvím o jejich velmi zvláštním vztahu.

Reakce čtenářů:

• Po dočtení této knihy mám plno myšlenek v hlavě. Autor má velmi pěkný styl psaní, u kterého si dokážete vše představit. Velmi přesně popisuje situace se synem trpícím autismem, specificky Aspergerův syndrom. Jaspen, autorův syn, ale nevnímá sebe jako problém. Nechápe okolí. Bohužel okolí nechápe zase jeho. Nastává tak složitá situace, aby se začlenil do společnosti mezi spolužáky.

• Kniha o cestě otce a syna, která je hodně o fotbale a ještě více o porozumění... o Jasonovi, který jezdí se svým otcem po fotbalových stadionech a hledají společnou řeč. Kniha je úžasná. Autorovo psaní nemá chybu, a tak vás pohltí, i když fotbalu zrovna neholdujete. O to víc je ale zajímavá jejich cesta, která přesně vystihuje pocity nejspíše většiny rodičů - nejen s těmito dětmi. Hned na začátku se ponoříme do scény, kdy otec popisuje, jak nesnáší, že jeho syn dlouho jí. Jak mu vše trvá, jak si vychutnává každý jeden hrášek. Sama jsem člověk, který i přes lásku k jídlu do sebe všechno hned naháže, takže jsem tu frustraci cítila úplně fyzicky:))

Úryvek z knihy:

„Ale jak jsem zmínil, Jason byl velmi šťastný. Chvíli jsem si myslel, že si jen prostě užívá moje naštvání, ale ono se mu tam skutečně líbilo. Přišlo mu super, že jsem nejdřív musel zakoupit tři různobarevné žetony, abych pak nakonec za sáček minidonutů musel zaplatit hotově, a smál se, když jsem se rozčiloval kvůli klobáse v housce, která chutnala tak, že jste museli neustále kontrolovat, jestli omylem nekonzumujete papírový tácek, protože jste to podle chuti nepoznali.“